Stavíme skleník – konstrukce
Zastáváte rčení „z vlastního chutná nejlíp” nebo si zkrátka chcete prodloužit zahrádkářskou sezónu? Skleník vám kromě klasické zeleniny a ovoce z našich zeměpisných šířek umožní pěstovat i exotičtější věci, například melouny. Cesta k vlastnímu skleníku je poměrně jednoduchá a níže si projdeme všechny základní body, na které byste měli dávat pozor.
Stavební povolení
Ke skleníkům obvykle nepotřebujete stavební povolení, i přesto se raději poptejte na místním stavebním úřadě – obstrukce mohou plynout z nějakých lokálních nařízení a nebo pokud plánujete umístit skleník blíže než 2 metry od kraje pozemku (o umístění skleníku více níže).
Zároveň je také dobré hodit před tím řeč se sousedy (kvůli případnému stínění) a pokud máte zahrádku pronajatou, sepište s vlastníkem smlouvu – hlavně proto, aby skleník v hodnotě jedné až dvou desítek tisíc Kč byl jednoznačně vašim majetkem.
Kam s ním?
V našich zeměpisných šířkách je nejvýhodnější orientovat skleník východo-západně (na rozdíl od rozšířeného doporučení o severo-jižním umístění), protože právě tak získáte nejvíce slunečního svitu.
Na skleník by nemělo padat zbytečně moc listí nebo zralého ovoce, také by neměl být ve stínu stromů či domu (a zároveň nestínit sousedům). Držte ho také stranou od míst dětských vylomenin a plocha na vybraném místě by měla být co nejvíce rovná, abyste si ušetřili práci s úpravou terénu. Zvažte také návaznost na existující stěny nebo zídky kvůli tepelným úsporám.
Další otázkou je umístění skleníku z hlediska úrovně zahrady. Může být:
- ve stejné úrovni
- zahloubený
Pokud bude ve stejné úrovni, budete mít méně práce s výstavbou (budete se však v hotovém skleníku muset více ohýbat). Při zahloubeném skleníku vás sice čeká více práce s lopatou při hloubení základové jámy pro skleník, ale posléze se vám bude skleník lépe používat.
Základy pro skleník
Každý skleník potřebuje základy, protože jinak vám mohou chemické látky ze země narušovat antikorozní opatření nebo se vám dokonce skleník začne zabořovat a zjistíte, že vám nejdou pořádně otvírat dveře.
vrstvou štěrku. Nejlepší jsou betonové základy, ideálně v kombinaci se ztraceným bedněním a ocelovým armováním (čím víc jsou základy mělké, tím spíše byste měli bednění vyztužit ocelovými tyčemi).
Kromě betonu můžete jít cestou podkladového rámu z pozinkovaného plechu nebo dokonce obyčejných dřevěných hranolů, ale právě betonové základy vám prokáží nejlepší službu – kromě trvanlivosti také třeba efektivně zabraňují prorytí škůdců do prostoru skleníku.
Pokud bude skleník ve stejné úrovni jako zahrada, pak je třeba vykopat pouze základové pasy do nezámrzné hloubky. Po vylití pasů pak pokračujte ztraceným bedněním nad terénem do výšky cca 75 cm.
Pro zahloubený skleník platí výše uvedená hloubka jámy 60-80 cm, přičemž po obvodu přidejte 20 cm do hloubky i do šířky pro pasy. Ty vylijte betonem a pokračujte kladením ztraceného bednění do výšky 15 cm nad terén.
Stavební materiál
Materiál kostry skleníku se musí vybírat opatrně, aby například nerezivěl. Mezi obvyklé volby patří hliník nebo žárový pozinkovaný plech (ten byste ovšem měli natřít, abyste zabránili korozi v ohybech). Jako výplň se pak nejčastěji používá sklo nebo polykarbonát.
Sklo je klasický a oblíbený materiál. Mělo by být alespoň 4 mm silné, aby vydrželo i kroupy a také upravené jako rozptylka – z upečených rostlinek moc užitku mít nebudete (pokud tuto úpravu mít nebudete, je obvykle nutné řešit stínění). Dalším vhodným doplňkem je zabudovaná ochrana proti UV záření.
Polykarbonát je v porovnání se sklem lehčí a pevnější v ohybu, na druhou stranu je víc náchylný ke křehnutí a prasknutí (roztahuje se vlivem teploty i vlhkosti). Dle praktických zkušeností je také vhodnější pro pěstování zeleniny (zatímco květinám více svědčí sklo).
Montáž skleníku
Můžete si ji objednat od dodavatelské firmy, nebo si jej složit svépomocí. Profesionální sestavení vás obvykle přijde zhruba na 10 % ceny samotného skleníku a výhodou je, že vám stavba stojí během pár hodin.
Při stavbě svépomocí nejprve vztyčte přední stěnu a podepřete ji z vnější strany – k ní připevněte pravou a levou část a na závěr zadní díl. Velkou službu vám mohou prokázat kusy kartony
kopírující velikost výplně, která vám při vztyčování konstrukce skvěle poslouží pro kontrolu.
Před montáží si rozvrhněte další prvky, které ve skleníku chcete mít:
- dveře (pantové nebo posuvné)
- větrání
- poličky
- cestu
- konzole na stropě atd.
Závěrem
Nejlepší čas na stavbu skleníku je na podzim za ještě příznivého počasí – od raného jara se totiž můžete naplno vrhnout do pěstování. Zejména v první jarní sezóně si také dávejte pozor na větrání, aby vám kvůli náhlému přísunu chladného vzduchu rostliny nezahynuly (analogicky s typickými přízemními mrazíky).
Pokud budete při stavbě skleníku potřebovat pomoc například s vybudováním základů, tak nás neváhejte kontaktovat. Rádi vám s vaší realizací pomůžeme.