Druhy betonových povrchů

Co se tvarových možností týče, beton nezná hranic. Beton může být nejen podlahou, ale i stěnou, či stropem. Zatímco na někoho může působit nedodělaným, či chladným dojmem, jiný je fascinován jeho možnostmi zpracování. Díky neustálému posunu výrobních technologií vznikají nejen jeho nové vylepšené varianty, ale také odlišné způsoby dekorování povrchu betonu:

• broušení
• leštění
• hlazení
• škrábání
• vymývání
• pískování
• prořezávání

Výsledkem těchto způsobů úprav jsou různé vzhledové vlastnosti jako:

• hladkost
• lesk
• hrubost
• drsnost
• imitace přírodních materiálů

Celková kvalita betonových podlah je pak hodnocena podle malých rozměrů pórů a jejich nízkého počtu.

Přejít na produkty z betonu

Druhy betonových směsí

1. Polystyrenbeton

Představuje odlehčenou formu klasického betonu. Jeho využití je na místě všude tam, kde klasický beton je přílišnou hmotnostní zátěží. Tato forma lehčeného betonu vzniká spojením sypké izolační drti z recyklovaného polystyrenu a cementu určeného k výrobě lehčeného betonu. Jeho dalším uplatněním je izolace potrubí v podlaze a řešení tepelné izolace.

2. Vláknobeton

Jde o betonovou směs, do které jsou při výrobě přidávána polypropylenová vlákna, jež mají za úkol zachycovat napětí vytvářené objemovými změnami betonu. Jejich funkcí je omezit nebo zcela eliminovat vznik trhlin v betonu a zvýšit odolnost vůči průniku vody.

3. Drátkobeton

Jako další forma betonové směsi obsahuje ocelovou výztuž (profilované ocelové drátky) a má vysoký stupeň využitelnosti v subtilnějších konstrukcích (kde není možné použít klasické výztuže). Nejčastěji jej najdete v podlahách obytných domů, v průmyslových prefabrikátech a na mnoha dalších místech.

Díky rozptýlené výztuži mají drátkobetony zlepšenou únavovou pevnost a také houževnatost. Množství drátků ve směsi se pohybuje v závislosti na typu drátku, požadovaném stupni pevnosti a zamýšlené hodnotě vyztužení (min. 25 kg/m3).

4. Keramzitbeton

Je 2x lehčí než beton klasický a ve srovnání s ním má až 10x lepší tepelně izolační vlastnosti. Díky přimíchávanému keramzitu do betonové směsi dokáže následně vytvořená podlaha tlumit zvuk a zajistí betonovému povrchu vysokou elasticitu. Dobře absorbuje nárazy. Keramzitbeton se běžně využívá ve vodorovných výplňových konstrukcích a funguje jako lehký a tepelně izolační materiál.

5. Potěrové betony

Jsou většinou používány v sypké formě. Nemusí být ve výsledku upravena pouze do roviny, ale lze ji také vyspádovat, což se může skvěle hodit například u teras nebo v okolí bazénů. Ovšem své využití naleznou potěrové betony i jako podlahy v interiéru, v soukromých domech, kancelářích či bytech. Díky malé frakci kameniva se používají již od tloušťky v řádech cm.

6. Lité samonivelační betony

Vytvářejí v tekuté formě podklad pro finální podlahovou nášlapnou vrstvu. Jejich skvělá tepelná vodivost je předurčuje k využití pro začlenění podlahového topení. Pokud se blíže zajímáte o způsob aplikace a využití litých potěrů v interiérech, může být pro vás inspirativní následující videoukázka.

Při návrhu pokládky betonových podlah je nejprve nutné posoudit, k čemu mají sloužit jednotlivé plochy. Jakmile je tato otázka vyřešena, lze přistoupit ke zvážení povrchové úpravy betonové podlahy.

Exteriérové betonové povrchy

Vzhledem k mnoha pozitivním vlastnostem betonu, jeho vysoké odolnosti, trvanlivosti a stálosti často uvažujeme o betonových plochách i pro exteriérové podmínky. Nutnost odolávat mrazu a dalším povětrnostním podmínkám a často i chemickým látkám zajišťují betonu využití také na našich zahradách. Kromě vysoké odolnosti od betonu v exteriéru požadujeme také neklouzavý povrch. Dále můžeme vybírat z odlišných povrchových úprav i barevných odstínů – beton už totiž dávno není jen šedivý!

Beton v exteriéru musí mít větší sílu, než je tomu u pochozí dlažby. Musí zvládnout zátěž v podobě projíždějícího automobilu i váhu kovového zahradního nábytku včetně slunečníku. I pro exteriér může nabídnout množství povrchových úprav, jako jsou:

• reliéfní nebo tryskané povrchy
• případně hladké nebo vymývané
• různorodé úpravy – vzhled cihly, kamene nebo dřeva