Pryč s plísněmi aneb příčiny vzniku, prevence a odstraňování

Plísně jsou nedílnou součástí přírody, ale lidský organismus by se jim měl vyhýbat – mohou totiž způsobit alergie, nejrůznější záněty sliznic a dutin či dokonce astma a bolest kloubů. I v moderní medicíně je navíc léčení drahé a s nejistým výsledkem. Na následujících řádcích se seznámíte s běžnými důvody vzniku plísní, hlavními metodami prevence a krátce zmíníme i odstraňování.

Vznik plísní

Zatuchlý vzduch je jen prvním varovným signálem, že vám může v domě či bytě růst nezvaný host. Vznik plísní velmi úzce souvisí s relativní vlhkostí vzduchu – nebezpečné hodnoty začínají na 65 % a od 80 % výše už máte zaděláno na velký problém (tyto hodnoty lze hlídat např. jednoduchým vlhkoměrem).

Nejběžnější příčiny zvyšování vlhkosti vzduchu se pojí s obvyklým užíváním obytného objektu:

  • dýchání, pocení aj.
  • vaření
  • sprchování
  • sušení prádla
  • vytírání podlahy, zalévání květin aj.

Čtyřčlenná rodina průměrně vyprodukuje 18-20 litrů vodní páry za den. Pokud se v objektu nesprávně větrá a navíc topí jen nárazově, vzniká ideální prostředí pro růst plísní.

Důležitou roli však mohou hrát i stavební závady – ať už odbytá konstrukce oken či střechy (do kterých zatéká) a nebo nevhodně vyřešené tepelné mosty (více informací níže). Z dlouhodobého hlediska bohužel stačí i velmi malé množství kondenzovaných par, které může způsobit bujení plísní.

Zejména u starších rodinných domů je také třeba dávat pozor na vzlínání zemní vlhkosti do zdí. V neposlední řadě může za problémy s plísněmi stát i jednorázová událost – povodeň, prasklý vodovod u sousedů atd. (právě po jednorázových nehodách se poměrně často zapomíná na toto dodatečné nebezpečí).

Tepelný most a rosný bod

Tepelné mosty jsou místa na stropech nebo ve zdech, kde se koncentrují tepelné toky (a proto je lze snadno odhalit tzv. termovizním měřením – více zde). Typicky je můžete nalézt například v železobetonových překladech. Právě v těchto bodech často dochází ke zvýšené koncentraci vodních par a s tím souvisejícími tepelnými ztrátami a vznikem námrazy či plísní (u dřevostaveb dokonce představují nebezpečí pro statiku celého objektu).

Je proto nutné tuto problematiku řešit již při projektaci stavby – i když lze samozřejmě podniknout nápravné kroky i při zpětném odhalení tepelných mostů, tyto procedury představují zbytečné dodatečné náklady pro majitele nemovitosti.

Měli byste také pracovat s rosnýn bodem, tj. teplotou vzduchu, při které je kompletně nasycen vodními párami a ty při jakémkoli poklesu teploty začnou kondenzovat. Čím vyšší je teplota rosného bodu, tím vyšší teplotu je potřeba udržovat v dané místnosti, aby se zabránilo srážení par.

Prevence plísní

1. Větrání

Důkladná a pravidelná výměna vzduchu je jedno z nejefektivnějších opatření v boji proti plísním. Právě zanedbávání větrání vede k mylným koncepcím typu

  • zateplení způsobuje plísně
  • zasklení lodžií způsobuje plísně
  • po instalaci plastových oken se objevily plísně

Majitelé objektu totiž v rámci finančních úspor méně topí, tím pádem méně větrají a právě menší přísun čerstvého vzduchu stojí za vznikem plísní, nikoli větší energetická efektivnost.

Větrání je třeba provádět otevřením celého okna po dobu 5-15 minut. Do objektu je potřeba dostat chladnější vzduch, proto lze v zimě větrat v podstatě kdykoli a létě je dobré počkat na večerní či noční hodiny, aby se dosáhlo kýženého efektu.

Pozor, oblíbené celodenní „větrání” jen mírně pootevřeným oknem není dostačující!

2. Vhodný stavební materiál – sendvičové zdivo

Vedoucí postavení v boji proti plísním má sendvičové zdivo, které pracuje s klasickými zateplovacími a konstrukčními materiály v jedné tvárnici (oblíbenou kombinací je beton a polystyren).

Sendvičové zdivo je vhodné pro novostavby i rekonstrukce. Výhodně posouvá velikost teploty rosného bodu, má skvělé akustické vlastnosti a je navrženo pro udržování ideálního vnitřního mikroklima – a tím pádem efektivně bojuje i proti plísním.

3. Další opatření

I pokud pravidelně větráte a máte energeticky perfektní objekt, je vhodné dodržovat i následující sadu doporučení pro minimalizaci rizika vzniku plísní:

  • vytápění – pravidelně, nikoli nárazově
  • zavírání dveří – různé místnosti mohou mít různé rosné body, vzduch mezi nimi nebude proudit a „nabourávat” jednotlivá mikroklima
  • sprchování – zavírejte dveře (aby se páry nelinuly do dalších částí objektu) a co nejrychleji vyvětrejte
  • vaření – používejte pokličku a digestoř
  • sušení prádla – častěji větrejte
  • klimatizace – pravidelně ji čistěte, jinak přímo v systému vzniknou spory plísní, které se rychle rozšíří po celém objektu

Odstraňování plísní

Pokud se v objektu vyskytne plíseň, nejprve zjistěte její původ a zbavte se příčiny – jednorázové mechanické odstranění plísní je v podstatě k ničemu, protože se dříve či později objeví znovu.

Plísně nikdy neodstraňujte za sucha, protože tím jen ještě více rozptýlíte spory. Na trhu je celá řada fungicidních přípravků, které fungují velmi efektivně – na postiženou oblast je nejprve necháte působit, pak plísně důkladně setřete a použité materiály ihned zlikvidujete, aby se plísně dál nešířily.

Jakmile odstraníte příčiny vzniku a zbavíte se současného výskytu plísní, můžete také aplikovat dodatečnou ochrannou vrstvu v podobě speciálních nátěrů a laků.

Závěrem

Vnější projev plísní signalizuje závažnější problém buď v projektaci objektu, degeneraci stavebních materiálů nebo užívání objektu. Nikdy nestačí jen dezinfekční odstranění, vždy je potřeba dopátrat se konkrétní příčiny – ať už termovizním měřením nebo celkovou analýzou od odborníků.

V případě nutných rekonstrukcí je vhodným materiálem sendvičové zdivo navržené speciálně pro udržování příznivého mikroklima. Kontaktujte nás pro více informací o použití sendvičového zdiva či projektantskou činnost pro rekonstrukce i novostavby!

Fotografie poskytla fima S.P.UNI, s.r.o. specializující se na chemickou sanaci a ochranu stavebních materiálů.

Kontakt: S.P.UNI, s.r.o. Řetová 145, 561 41 Řetová, kontaktní osoba Jan Jiroušek tel. 604 639 503, http://www.spuni.cz/
             

 

Článek